1. den

Oproti minulému létu jsem si cestu užil trochu víc, než před tím. Začalo to transferem do Prahy, kdy české dráhy měly zpoždění a já měl pochopitelně všechno spočítané na minuty, abych na nic nemusel čekat a jen hladce přesedal.

Takže na Ruzyni jsem jel narychlo taxíkem, sice mercedes nejvyšší třídy a moc příjemný taxikář, ale pěkně mě natáhl. Do New Yorku jsem letěl přes Brusel, kde jsem se v letadle seznámil s holkou – Gábinou, která pracuje v evropské komisi a během cesty mi vysvětlila, jak ušetřit na clu, když bych chtěl dovážet nerostné suroviny z Číny.

Během letu do New Yorku, který je šíleně dlouhý, nesnáším ho, jsem se seznámil s Američanem, který se zajímal o opuštěné děti v Ugandě a natáčel o nich dokument. O mě se ale moc nezajímal. Mimochodem zde jsou informace o levných letenkách do New Yorku.

Dorazil jsem do Newarku a odtam vlakem na Manhattan. Cesta je přes nehorázná ghetta, takže jestli letíte do New Yorku poprvé, radši si kupte letenku do JFK, abyste se pohledem z okna moc nezhrozili.

Konečně jsem dorazil do Brooklynu, kde jsem měl booknutý hostel (stejný, jako minulý rok), po cestě jsem potkal Christiana. Pracuje v mém hostelu. Vypadal úplně jinak. Dlouhé vlasy, vousy a zhubl. Tvrdí, že si na mě nepamatuje, ale že to nevadí, protože tehdy byl tehdy strašně down.

Na šestou jsem měl sraz v Hobokenu s Davidem a Katkou, abych mu předal syrečky, které si přála jeho žena. Předáno a skvěle jsme se najedli v jedné sushi restauraci (k sushi si nedávejte dvě koly, bude vám pak blbě jako mně).

Pokud navštívíte New York, určitě si zajeďte do Hobokenu, je to město ve státě New Jersey, kde je čistěji než na Manhattanu a jsou tam dobré restaurace levné a super výhled na celý Manhattan. Od tam jsem se vydal na Times Square, kde se kupodivu nic zvláštního nedělo. Většinou jsem tam svědkem nějaké obskurnosti, ale dneska nic, takže jsem se spakoval a jsem zpátku v Brooklynu na hostelu. Pořád se mi nepodařilo pochopit systém značení metra, takže se pořád ptám na cestu a všichni mi ochotně pomáhají Dokážu zapojit i celé nástupiště. Jsem už moc unavenej a píšu blbosti, takže pro dnešek to stačí a uvidíme, jestli se tady v New Yorku může stát nějaké dobrodružství. Mám to tady strašně rád