2. den
Kde začít.
Tak především, New York je opravdu super město. Dá se jít na tolik míst a dělat skoro cokoliv a lidi jsou tu velmi příjemní, rádi pomůžou a komunikují. Kéž by to tak bylo u nás v ČR, ale už se to zlepšuje.
2. den vypadal asi následovně. Vstal jsem kolem půl deváté, nemívám problémy s jet lagem, takže jsem jenom skočil na záchod a šup znovu do postele a cestu jsem poznal Chana, týpka, co se mnou sdílí pokoj. Pracuje v Německu jako inženýr, takže jsem s ním v krátkosti probral knížku Umění války od Sun Ca a šel spát (to je 2000 let stará kniha, kterou doporučuji všem). Když jsem se podruhé probudil, šel jsem na snídani na muffina, pak pokecal v hostelu s Febe, která je z austrálie, cestuje sama a našla si už druhý den přátele. Nedokážu si představit, že by se holky z ČR takhle sebraly a cestovaly
Takže po pokecem s Febe jsem vyrazil na výlet. Jel jsem k Central Parku na 65 street, kde je jedna movie lokace z filmu Lord of War. Objevil jsem celkem zajímavou architekturu.
Dům, ve kterém bydlel Yuri Orlov z filmu Lord of War (Obchodník se smrtí)
Pak jsem se vydal ke Columbian University, kde studoval Peter Parker (ze Spidermana, pokud neznáte:)). Kampus je celkem kompaktní s mnoha velmi starobylými budovami.
Zrovna tam probíhala prohlídka školy pro studenty a já jsem se k ní trochu připojil abych zjistil nějaké informace.
Je to k nevíře, ale každá budova tam, má za sebou zajímavou historii. Například fakulta žurnalistiky tam byla založena samotným Pulizerem.
V budově fyzikálních věd byl zase započat Manhattan Project. Pro ty co neví, se jedná o projekt, kdy Amerika vyvíjela atomovou bombu.
První částice byla rozštěpena právě v této budově. Potom co zjistili s čím mají tu čest se výzkum přesunul kamsi do oblasti nikoho.
Najdete zde i kapli. ano, mají v kampusu kapli, kde se i oddává, takže pokud se dva studenti chtějí vzít, tak nemusí ani odejít z kampusu. Myslím si, že o tom přesně škola je a nemělo by se to zastírat. Seznamování se lidí, networking a nikoliv učení se teorie.
Kampus Columbijské univerzity má i vlastni ambulanci přímo v kampusu. Odvážení opilých studentů nemůže být efektivnější.
Následně jsem se vydal zpátky do Midtownu a Downtownu. Znáte tu fotografii Marilyn Monroe, kde se jí větrem nadzvedává bílá sukně? Tak to stojí přímo tady na rohu 52. ulice a Lexington Ave. (tuhle lokaci mi dalo chvíli najít)
Byl pomalu čas se vrátit. Předtím jsem však ještě zajel do Soho. Je to místo, něco jako Česká v Brně, nebo obchodná v Bratislavě nebo Na Příkopech v Praze. Prostě ulice s obchody. Pokud nevyhledáváte naprostý luxus, jako je na 5. Avenue, tam jsou drahé obchody, tak určitě zavítejte do Soho, které se rozkládá na spodní části Brodway. Přilehlá Tribeca je zase vyhlášená na dobré restaurace.
Reklama v metru..
Po návratu na hostel se v jednu chvíli do společenské místnosti nahrnulo hodně lidí, kteří pak v čele s Christianem odešli, asi si dát brko. Po chatu s Febe a frankokanaďanem Maximem jsme s Pierem (asi 40ti letej chlápek z Austrálie) šli hledat Christiana, kterýho jsme s tlupou yase jiných lidí potkali a celý večer už jsme jako skupina chodili do barů, na okurkouvou polívku (shit, myslel jsem si, že to je teplá hrachovka a ono to bylo studený). Před chvíli jsem se vrátil a jsem šíleně unavenej, ale řekl jsem si, že tenhle den dopíšu i za cenu, že nebude vůbec vtipnej.
Dobrou
Ještě jsem si vzpomněl na jednu vtipnou věc. Byl jsem v americkém Subway a na steně byla tabule s návodem na první pomoc při dušení jídlem – když vám zaskočí. Přišlo mi to vtipný a pak jsem to viděl i v další restauraci na zdi a ptal jsem se, jestli to myslí jako vážně a oni na to, že je to když člověk mluví a yaskočí mu jídlo a že je to nařízení. Tu informaci si ještě ověřím a pokusím se tabuli vyfotit.
A teď už doopravdy dobrou













