8. den

Když jsem se 8. den probudil. Dáni byli pryč. Svůj bordel však na pokoji nechali. S dány byl pryč i chudák Chris, který si to asi moc neužil.

V hostelu jsou palačinky do 10 hodin ráno zadarmo, tak jsem na ně šel. Jsou sice zadarmo, ale musíte si je udělat. Bohužel už bylo 10 a nebyla hmota na palačinky, tak jsem vyškrábal poslední zbytky a svoje úsilí zacílil na jednu palačinku, kterou se mi podařilo připálit, takže jsem byl rád, když mi Andreas, který je prý dobrý kuchař (polévka s mrkví apod.:)) nabídl cereálie.

Andreas má strašně srandovní německý přízvuk. Je ho vždy slyšet po celém domě. Stačí se zaposlouchat a vždy vím, kde je moje skupina.

S Garym (Ir) jsme si jeli pujčit kola do Fisherman’s Warf, kde se všude kolem. půjčují. Vzali jsme si tramvaj. Mají tu starodávné tramvaje z celého světa. To vysvětluje např. ty italské nápisy uvnitř. Pak jsme dorazili do Fisherman’s Warf. Doporučuji se trochu porozhlédnout, protože asi nejrozšířenější firma na půjčování kol – Blazing Saddles je zbytečně drahá. Nám se podařilo sehnat kola se vším všudy za 24 dolarů na jednoho na 24 hodin.

Vyjeli jsme tedy na náš trip za most Golden Gate. Před mostem jsme šli na záchod. Gary odběhne do obchodu pro pití, pak se vrátí, říkám mu, že tam jdu taky na záchod. Když jsem tam ale přišel, žádný záchod tam nebyl. Tak se vrátím a říkám Garymu, že tam není záchod. On na to, že mi to říkal. Ok. Ukázal mi, kde je záchod. Tak jsem mu řekl, ok, jdu tam a napustím si tam vodu. Když jsem tam ale přišel tekla jenom horká voda (asi páka na to, abychom museli nakoupit vodu v obchodě, kde není zase záchod). Tak jsem se vrátil za Garym s tím, že tam není studená voda a on na to, že mi to říkal. Musel jsem se tomu usmát, protože to přesně vystihuje Irský humor. Navíc je všechno pro ně „grant“. Což znamená jakože ani dobré ani špatné. Jeli jsme dál.

Po cestě jsme se zastavili u přístavu s houseboaty. Pěkné bydlení a nemůže vás ohrozit potopa.

Hned za městem Sausalito jsme se vydali doleva po cestě Tennesse Valley Trail. Bylo nám to doporučeno paní, co nám půjčovala kola jako místo, kvůli kterému lidé létají do San Francisca, aby ho viděli. To jí sice nevěřím, ale cesta to byla krásná. Všude kopce a divočina. Přitom kousek za městem. Cestou jsme potkali americký pár, kteří seděli na lavičce a pán se nás ptal, kdyže jede autobus (HAHA:). Prý také po cestě viděli kojota, ale toho jsme my neviděli. Jeli jsme dál. Uprostřed ničeho byl dokonce i suchý záchod.

Američané mají všechny služby vymakané do dokonalosti. V hostelu je o všechno postaráno, máte hlad, vemte si tento leták, který vás zavede na nejlepší místa do 300 metrů odsud. Chcete se projet na kole? Tady je cesta, kterou doporučujeme. A když chcete jet jinam, můžete. Tohle se v kontinentální Evropě asi nikdy nemůže povést. U nás dostanete kola a vraťte je zítra. That’s all.

Po Tennesse Valley Trail jsme dojeli až k nádherné malinké pláži mezi útesy – Tennesse Bech. Doporučuji. Vylezl jsem tam na jeden kopec a vyfotil si bunkr asi z druhé světové války.

Zpátky jsme si vzali ferry (trajekt) z města Sausalito. Naprostá pohoda. Západ slunce nad mostem, Alcatrazem i městem. Super.

Večer jsme šli zase všichni ven. Připojila se i Nickova nová spolubydlící, ze které byl úplně odvařený. Jinak příjemná Němka. Cestou nazpět jsme narazili na gangstery. Byli to černoši v bílých tričkách a pošťuchovali se na ulici. Gary na to: „To jsou ganghsteři. Don’t make eye contact with them.“ Zase jsem se tomu musel usmát. Je to takový ten suchý irský humor, který se těžko chápe.

S Garym jsme se domluvili, že zítra vrátíme kola nebo pojedeme na Angel Island, který nám byl taky doporučen.