9. den
Toto je moje poslední noc v San Franciscu, takže jsem si ji chtěl užít. Už zítra budu dynamic uno.
Jeli jsme s Garym vrátit kola (byla nám doporučena ještě cesta na Angel Island, ale to už jsme nechtěli). Po cestě jsme potkali týpka, který byl schovaný za větvemi a vždycky vybafl na kolemjdoucí. Gary mi povídá cosi s větvemi, vůbec jsem mu nerozumněl a v tu chvíli na mě ten žebrák vybafnul and he scared the living shit out of me. Gary mi na to řekl: „Říkal jsem ti, že je tam chlápek schovaný za větvemi a snaží se vystrašit lidi.“
Po vrácení kol jsme se vydali do oblasti se jménem Haight-Asbury. Ta se nachází na východ od Golden Gate parku a je to vyhlášená oblast pro hypíky. Trolejbus nás zavezl až tam a odtam už je to kousek do Golden Gate parku, který jsem zatí viděl jen z autobusu, když jsme měli tour s Ren.
Měli jsme s Garymn oba dva bílá trička a já měl vytažený foťák. Asi je to pro obyvatele Haight znamení, že jsme turisti, takže k nám přišel týpek a otravoval, jestli nemáme drobák. Pak jsem schoval foťák a to už byl jiný příběh. Normálně k nám přišel černoch taky s bílým tričkem a začal na nás huhlat, jestli máme nějaký zboží nebo jestli něco potřebujeme. V tu chvíli jsme si uvědomil, že vypadáme jak gangsteři. Yess, stali se z nás dva gansteři s baťohama, ve kterým je v očích obyvatelů spousta drog.
Musím se přiznat k jedné věci, tento den byl opravdu výjímečný. Byl to můj šťastný den.
Když pominu, jak tady v San Franciscu skoro za nic neplatím… měl jsem tour po městě zadarmo, protože jsme s Ren dostali lístek od Němek. Celou dobu jezdím veřejnou dopravou i cable cars zadarmo, protože mi Ren dala MUNI pass, který obsahoval i nějaké slevy do muzeí apod, který ji kdosi dal. (doporučuji koupit těm, kteří ho nedostanou).
No a teď si jdu po Golden Gate parku a na chodníku leží 20 dolarů. Díky:). Začal jsem přemýšlet, že to musí být dobrá karma, protože už delší dobu dělám dobré skutky. Nebo je to něco jako future karma, tedy že v budoucnu udělám nějaký obrovský dobrý skutek a teď už dostávám odměnu. Došli jsme až k de Young muzeu, ve kterém právě probíhala významná výstava Impresionistických malířů. Chtěl jsem tam jít. Doporučil mi to i chlápek v Brooklynu, jestli si pamatujete.
Jak jsem šel k pokladně, oslovila mě paní, že má lístek, který nemůže z nějakého důvodu použít. Lístek pro mě? Děkuji:) Dostal jsem lístek v hodnotě 26 dolarů zadarmo.
Výstava byla úžasná. Nejsem příliš velký vzdělanec, co se týče impresionismu, ale jména jako: Millet, Breton, Coubert, Regnault, Monet, Renoir, Cezzane (dělal jsem si poznámky:) mi něco říkají. Celé výstavě vévodil obraz Zrození venuše a Whistlerova matka.
Výstavá byla kraťoučká a obrazů nebylo extrémě moc, ale každý obraz byl pěkný a hodně z nich jsem už někde viděl. Řeknu vám, stačilo by mít jediný takový obraz doma a máte vystaráno do konce života.
Garyho prý obrazy nezajímaly, takže psal pohledy venku na trávě. Za 15 minut jsem to prolítl a šli jsme dál. Navštívili jsme i Japonskou čajovou zahradu a pak jsme usnuli někde na trávě. Chtěli jsme původně dojít až na konec Golden Gate parku, kde je pláž, ale změnil jsem názor. Chtěl jsem se vrátit. A protože to byl můj šťastný den, stačilo jen nejkratší cestou vyjít z parku a zrovna jel trolejbus, který nás zavezl zpátky do centra. Říkal jsem si, že si koupím lístek do loterie, tak jsem se o to v 7 eleven (tabák) pokoušel, ale do loterie bych musel čekat pár dnů a koukat na americkou televizi, to by se mi asi nepodařilo, tak jsem si koupil aspoň stírací los za 5 dolarů a ejhle, vyhrál jsem 10. Dál už jsem karmu nepokoušel.
Večer jsem se připojili k španělské skupině. Super lidi ti španělé. Připravovali jsme se asi 2 hodiny, pak jsme hodinu chodili po městě a před hospodou se ještě 20 minut řešilo, jestli se tam půjde a samozřejmě se tam nakonec šlo. Všechno jim šíleně dlouho trvá. Když se však mělo jít z klubu. Byli jsme za 5 minut v posteli.
Fotky přidám, jakmile budu mít více času, za chvíli mi letí letadlo a taxík na mě bude čekat.
Měj se pěkně San Francisco.
Zrovna sedím v lobby a čekám na taxík a je mi fakt líto, že musím odjet. Bylo to tu nezapomenutelný. Teď mě čekají 3 dny v New Yorku, který pro mě budou odpočinek. Stavím se za Davidem a jeho ženou, budu si prostě jenom užívat. Už žádná dobrodružství, už žádné vtipné historky ani zvraty. Nejspíš nic, co by vás mohlo zajímat. Ještě se ale ozvu 
